Stavba a funkce svalu
Lidské tělo obsahuje asi 450 svalů.
Stavba svalu:
a) Svalový snopeček
b) Svalové vlákno – 10-100 mikrometrů silné, 1 – 40 mm dlouhé (v krejčovském svalu až 15 cm dlouhé). Mnohojaderné. Na povrchu je buněčná membrána, v cytoplasmě svalového vlákna jsou uložena podélně orientovaná vlákénka mikrofibrily.
c) Mikrofibrily – střídají se v nich světlé (izotropní) a tmavé (anizotropní) úseky. Na každém izotropním úseku je Z-linie. Část mezi Z-liniemi se nazývá sarkomera – část, která mění svou délku.
d) Sarkomera – délka 2-3 mikrometry, je ze dvou typů myofilament – z aktinu a myozinu. Při kontrakci svalu nastává posun filamentů (=vláken) aktinu a myosinu proti sobě. Přitom se současně tvoří příčné můstky mezi oběma typy filamentů. Zkrácení svalu může dosáhnout až 65% klidové délky.
e) Aktin - je globulární strukturní protein, který polymeruje v dlouhá vlákna zvaná mikrofilamenta. Aktin je polypeptid tvořený 375 aminokyselinami, o celkové molekulové hmotnosti je asi 43 kDa. G-aktin, nepolymerizovaná molekula, je globulární, obsahuje N-methylhistidinové zbytky a uprostřed molekuly má jedno vazebné místo pro ATP. V přítomnosti hořčíku a chloridu draselného spontánně polymerizuje a vytváří dvoušroubovici F-aktinu, aktinové mikrofilamentum. Tloušťka jednoho vlákna je asi 7 nm, jsou tedy nejtenčí ze všech složek cytoskeletu, vlákna ale mohou být dlouhá až několik μm.
f) Myosin, někdy také myozin, je označení pro skupinu proteinů a slouží především k vytváření aktivního pohybu.
Schema funkce:
